Jdi na obsah Jdi na menu
 


16. Přeměna

22. 12. 2012

16. Přeměna

 

   Au, bolí mě hlava… Kde to jsem? Proč je tu takové ticho? A tma? Byly její první myšlenky, ale pak si vzpomněla. Vejce, temný elf a pak Trianna… Smrt!

   „Už jsi očekávána, Eleanor, vítej v Černé říši.“

   Elein se prudce otočila. „Kdo jsi?“ jak může znát mé pravé jméno? Nikdo ho neví, dokonce ani Trianna!

   „Jsem Gûntera, generál Temných vojsk. A ty mi dáváš neomezený přístup k tvým myšlenkám, tak jsem zjistil tvé jméno…“

   Zastyděla se a ihned uzavřela svou mysl. „To mě sice těší, ale stále nevím, co po mně chceš!“

   Povzdychl si. „Kdybych chtěl, tak tvou obranu prolomím stejně snadno, jako zlomím suchou větev, ale budiž…“

   „Neodpověděl jsi mi!“

   „Sama znáš odpověď,“ pousmál se na ni povzbudivě, „otevři svou mysl! Řekni, co cítíš…“

   Udělala to a zároveň se rozhlédla kolem, aby vůbec zjistila, kde je.

   Velká kulatá místnost bez oken a dveří. Byla naprostá tma, jak už si všimla dřív. Nepoznala, jestli je den nebo noc. Jedinými zdroji světla byly svíčky, které slabě osvětlovaly prostor a umožnily jí zjistit, že všechno zde je postaveno z šedého chladného kamene. Když myslí propátrala okolí, zjistila, že se tu nachází spousta, velká spousta živých bytostí, temných elfů… A dva z nich byli hned v kruhovém sále…

   „Tohle jsou mí synové Helzvog a Ur.“

   Oba si ji zvědavě prohlíželi svýma černýma očima.

   „Jejich bratr Morgothal právě připravuje v Alagaësii půdu, kde se vylodíme…“

   „Vylodíte?“

   „Ovšem, brzy napadneme Království…“

   A teď mě zabijí, když to vím! Smířena se svým osudem zavřela oči.

   „Co to děláš?“

   „Jak to myslíš? Ty mě nezabiješ?“ zeptala se šokovaně.

   „Já tě zachránil, aby tě Morgothal nezabil!“ upozornil ji.

   „A proč?“

   Povzdechl si. „Otevři svou mysl a řekni, co cítíš ze všech mých druhů zde…“

   Chvíli nechala bloudit svou mysl chodbami nekonečného hradu. Každý temný elf právě teď cítil něco jiného, ale jeden pocit u každého z nich měl převahu nad ostatními. Nenávist. Hluboká zahořklá nenávist vůči někomu nebo něčemu. Stejnou nenávist cítila, když Morgothal bojoval s elfy…

   Podívala se na Gûnteru.

   „Uhodla jsi správně! Nenávidíme elfy víc, než kohokoli jiného. Tak moc, že se necháme vlákat do každé pasti, protože když bojujeme s nimi, nevnímáme nic jiného, než boj a touhu po jejich smrti. Odhalila jsi největší slabinu mé rasy!“

   „A co s tím mám společného? Já nejsem elfka!“

   „Jistěže ne Eleanor. Pokud však máme elfy a také ostatní rasy porazit, potřebujeme velitele! Takového, který by nás včas varoval před nebezpečím, abychom se nenechali porazit svou vlastní nenávistí!“

   „Cože? Chcete po mně, abych… Abych…“ Nedokázala to doříct, ani nemusela, vládce temnot to řekl za ni.

   „Přesně tak. Abys nás vedla!“

   Zasmála se. Nervózně. Skoro jí bylo do breku, když si představila, jak ona, obyčejná slabá lidská žena vede do boje armádu tisíců mocných temných elfů…

   „Proč já? Proč jsi nevybral Triannu? Byla mnohem schopnější, než já!“

   „To sice nemáš pravdu, ale i kdybych ji vybral, tvá přítelkyně měla slabost stejnou jako my: Nenáviděla Království celou svou duší, a stejně jako my, i ona by se nechala touto nenávistí zaslepit. Potřebujeme někoho, kdo necítí nenávist ke Království, elfům ani trpaslíkům. Někoho, jako jsi ty!“

   „Ale já jsem slabá, budu v bitvě snadným cílem!“ upozornila ho.

   „Pokud zařídím, aby to tak nebylo, přijmeš mou nabídku?“

   Zařídí? A jak? Trianna říkala něco o Eldunarí, která dokáží z člověka udělat silnou bytost, jako elfa. Ale oni je přece nemají. Nemohou je mít! V dalším přemýšlení jí zabránil fakt, že nebyla sama. Vládce temných elfů ji bedlivě sledoval. „Ano, pokud ze mě uděláte bytost silnou, jako jste vy nebo elfové, udělám, co si přeješ!“

   Usmál se: „Výborně, přiveďte ho!“

   Do síně vešli dva temní elfové. Každý z nich držel za jednu ruku jiného elfa. V zajatci poznala toho, jenž bojoval tehdy v lese s Morgothalem. Tvářil se zvláštně. V jeho tváři byl děs nad tím, jaký osud pro něj asi jeho temní příbuzní přichystali, když byl hrubě postrčen směrem k mladé čarodějce – lovkyni.

   Urûr a Helzvog také přistoupili blíž. Snad aby jim nic neušlo z podívané, kterou se tu jejich otec zjevně chystal předvést. Oba temné prince si zběžně prohlédla. Při tom si povšimla, že se jedná o dvojčata…

   „Chytni ho za ruku a nepouštěj ho!“ poručil Gûntera.

   Učinila tak, jak jí řekl. Elf byl viditelně oslaben, ale i tak bylo těžké ho držet, protože se jejímu doteku vzpíral. Cítila, jak temná dvojčata začala kouzlit, aby elfa ještě víc spoutala a on neměl šanci se od Eleanor odtrhnout.

   Potom začal kouzlit sám svržený král bohů. Svým hlubokým hlasem zřetelně pronášel pro elfa osudná slova, jež se rozléhala po tiché temné síni. Čím déle kouzlo trvalo, tím slaběji se elf vzpíral, ačkoli oba princové už dávno kouzlit přestali.

   Bývalá zlodějka stále víc a víc cítila, jak sílí. Vše postupovalo rukou, kterou držela elfa. Nejprve cítila jeho nepravidelný zrychlený tep, který postupně slábnul. Její ruka jí prozrazovala, že každičký kousíček toho, co nahmatala, je její vlastní kůže. Pak začala cítit silné vůně, které dříve necítila. Zjistila, že ona sama smrdí!  Potom uši. Začaly měnit svůj tvar. Zároveň s tím pocítila i lehké svědění na hlavě, které pomalu přešlo až do samotných vlasů. Nemusela mít zrcadlo, aby pochopila, že právě ji ztmavly do černé barvy, jako každému temnému elfovi. Dále přišly na řadu oči. Vše se rozjasnilo do zářivých barev. Najednou viděla kousky slunečního paprsku, který jako jediný pronikal do velké síně skrz díru v jednom prastarém kamenu. Bylo jí to nepříjemné, ale po chviličce přes oči spadnul černý průhledný závoj a vše se vrátilo do normálu. Její dech se zklidnil do pravidelného sotva slyšitelného rytmu.

   Elf ležící teď bezmocně u jejích nohou jí před očima začal stárnout. Už nevypadal na dvacet, ba ani na třicet. Ještě než stihnul umřít na stáří, Eleanor cítila jeho teplou krev po celém svém těle. Podívala se dolů. Helzvog, princ temnot probodl elfa svým zářivě žlutohnědým mečem a ukončil tak jeho život.

   Nemusela se ptát, aby věděla, co se stalo. Síla, nesmrtelnost a zbystřené smysly elfa přešly do ní. Stala se nejen jednou z bytostí, které zničí Alagaësii, právě se stala jejich vůdcem! Ta, kdo dříve bývala nikým, pouhá zlodějka a špiónka, se dnes stala temnou elfkou…

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

...

(:), 26. 12. 2012 23:34)

Super! Docela mě to překvapilo.

Kapitola 16

(Lucka Murtagh, 26. 12. 2012 19:06)

Působivá kapitola, dráždící vizuální představivost. Rozhodně to vypadá slibně... :-) Kdysi jsi sliboval, že Elein dostane velkou roli, a tu to máme!

...

(kajulinek.s, 24. 12. 2012 22:09)

no zajímavě se nám to rozvíjí ... už se těším na tu 17. kapitolu :D

Argetlam Královrah

(Argetlam Královrah, 22. 12. 2012 19:12)

Další kapitola je hotová. Sice je malá, ale brzy můžete očekávat další...

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA