Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. 3. 2013

19. Problémy na obzoru

  

   Stál tam dlouhý stůl. Tam, uprostřed síně, ve které se nacházely sochy králů a královen Beorských hor. Stůl byl šedý – celý z kamene, ostatně jako většina věcí, které vyrobili trpaslíci. V čele stolu seděl Orik, král všech knurlan. Po stranách seděli jeho choť a náčelníci všech zbývajících jedenácti klanů. A na dalších místech ostatní vládcové. Fadawar – náčelník kočových kmenů, králové Orrin a Půltlapa, královna Arya, lord Risthart, Jörmundur, nar Garzhvog, Angela a další lidé a elfové, z nichž některé nikdy neviděla. A v protilehlém čele stolu naproti králi Orikovi seděla ona – královna s černou pletí, Nasuada – vládkyně Alagaësie.

   Nikdo na tváři neměl úsměv. Nasuada vypadala ztrhaně a zřejmě byla také zraněná. Podobně na tom byli i všichni ostatní přítomní. Nar Garzhvog se tvářil odhodlaně, jako vždy, ale v očích se mu zračila porážka. Trpaslíci měli zamračené tváře a občas ve svém jazyce něco pronesli. Jenom elfové vypadali jako obvykle - vznešeně a hrdě.

   V tom se ozvala hlasitá rána a z veřejí vyražené dveře zaduněly o chladnou, tvrdou podlahu. Za nimi stál muž a po jeho bocích další dva a jedna žena. Všichni drželi v rukou tasené meče Dračích jezdců, jeden z nich měl dokonce dva. Byli to elfové. Měli špičaté uši, černé vlasy a byli nádherní, jako každý jedinec jejich druhu. A potom, za hlasitého řevu, zaútočili!  

   Probudila se. Zpocená a vystrašená. V poslední době ji trápily noční můry velice často. Jednou velká bitva poblíž Ilirey, jindy bitva trpaslíků, a jednou se jí dokonce zdálo, že sama bojovala. Vtom se k ní zezadu přiblížil Caren Risthart a bodl ji mečem do zad.

   Ozvalo se zaklepání a uslyšela, jak někdo vstoupil do komnaty.

   „Vaše veličenstvo, přijel posel od vašeho vyslance v Teirmu. Žádá, abyste ho vy a zástupci ostatních ras vyslechli,“ sdělila ji služebná Farika.

   „Pomoz mi tedy obléci šaty.“

   Teprve za hodnou chvíli došla Nasuada do malé místnosti, do které ústilo několik chodeb pro sluhy a jedny dubové dveře z části obkládané železem. Byla to taková malá „pevnost“, která zřejmě sloužila v dávných dobách, jako úkryt pro důležité osobnosti v případě útoku. Vyslanci elfů, trpaslíků, urgalů, Surdy i Teirmu už tu čekali. S jejím příchodem povstali a poté si vyměnili pozdravy. Nato Nasuada usedla do čela stolu s vyslanci po bocích.

   „Má paní, ten posel…“ pošeptala ji do ucha služebná.

   „Ach ano,“ vzpomněla si na důvod, proč sem vlastně přišla, „ať vstoupí!“

   Do místnosti vešel mladý muž. Vlastně spíše ještě chlapec.

   „Vaše veličenstvo,“ uklonil se a přistoupil blíž. Do královniny ruky vložil dopis, jenž s sebou přinesl.

   Neprodleně jej otevřela. Pevným mužským rukopisem v něm stálo:

Vaše veličenstvo,

Bohužel Vám musím oznámit, že zajatá zrádkyně Trianna byla zabita nedaleko Teirmu, během převozu ke spravedlivému soudu. Spolu s ní byli zavražděni i elfové, kteří ji doprovázeli.

 Lord Caren Risthart byl tak laskav, že se pokusil celou záležitost vyřešit. Nicméně nezjistil, kdo ani proč je přepadl. Jisté však je, že útočníci byli pouze dva. Poté vyšetřovatelé lorda Ristharta navrhli dvě teorie, co se tehdy v lese stalo.

Je možné, že jeden útočník bojoval s elfy, zatímco druhý se pokusil zrádnou čarodějnici osvobodit. Elfové však Triannu zabili a následně sami zahynuli meči útočníků.

Nebo se mohlo stát, že se Trianna v průběhu boje pokusila uprchnout a zabili ji sami útočníci.

Důležitá otázka však je, kdo byli ti dva, že dokázali přemoci bojových technik a kouzel znalé elfy? 

Váš věrný služebník 

Lyoren


   Dopis královnu vyděsil. Kdo by dokázal zabít dva elfy v souboji muže proti muži? V magii se jim nevyrovnal nikdo, snad kromě draků a v boji taktéž. Možná kullové či ra´zakové. Ale ti první byli spojenci a druzí vyhubení. Poté si uvědomila, že velvyslanci budou chtít vědět, co v dopise stálo.   

   „Trianna byla zavražděna,“ oznámila a samotnou ji překvapilo, jak věcně a nezúčastněně její slova zní, ačkoliv se ji zákeřná čarodějnice pokoušela zničit.

   Všichni přítomní se zatvářili šokovaně.

   „Zrádkyni Triannu převáželi dva elfové!“ připomenul jim Däthedr, který zastupoval svůj lid v Iliree, „co se stalo s nimi?“

   „Mrtví.“

   Nasuada uslyšela za sebou vystrašeně vypísknout nějakou služebnou. Elluada, vyslankyně krále Orrina si šokovaně přiložila ruku k ústům. Radowyn, zástupce Teirmu nepřirozeně zbledl. Trpaslík a urgal zakleli každý ve svém jazyce. Dokonce i elfský šlechtic vypadal tentokrát ustaraně.

   „Kdo mohl zabít elfy a schopnou čarodějnici současně,“ položila Elluada otázku, na kterou chtěli všichni znát odpověď.

   „Kde byli přepadeni, paní Temnolovkyně?“ 

   „Poblíž Teirmu,“ odpověděla Nasuada.

   „Můj lid to tedy nebyl,“ oznámil urgal, „v té oblasti nemáme žádné vesnice.“

   „Existuje mnoho vysvětlení,“ promluvil trpaslík Rüsgdur, „avšak nejpravděpodobnější je, že to byli lidé z Teirmu.“

   „No dovolte,“ ohradil se Radowyn, „že se ta hrozná nehoda stala poblíž našeho města, ještě neznamená, že v tom má prsty lord Risthart!“

   Däthedr si odkašlal: „aby dokázali zabít dva elfy, bylo by třeba alespoň třicet mužů,“ zapřemýšlel, „ne! Kdyby lord Risthart poslal tolik vojáků, věděli bychom o tom. Tu vraždu nespáchal žádný člověk.“

   „Kdo to tedy byl, mistře špičaté ucho?“ zeptal se trpaslík, zatímco si za pomocí prstů prohraboval vousy.

   „Jen jedna bytost, kromě draků, je natolik silná, aby dokázala přemoci dva elfy,“ stříbrovlasý šlechtic mluvil tiše a pomalu, „do Alagaësie se opět vrátil Stín!“   

   Vyslanci se po sobě podívali. Všichni měli v očích děs a hrůzu, neboť ještě měli v živé paměti Durzovy kruté činy a temnou magii.

   „To je nemožné,“ namítla Nasuada, ačkoliv si byla vědoma, že jiné vysvětlení neexistuje, „všichni čarodějové jsou pod kontrolou!“

   „Nemožné?“ zasmál se Däthedr , „před sto lety bylo nemožné, aby jeden Jezdec zničil ostatní a ještě nedávno bylo nemožné svrhnout Galbatorixe,“ připomněl jí, „vaše rasa má to slovo zjevně dost v oblibě.“

   Než však stačil cokoli dalšího říct, jednou z bočních chodeb do místnosti přispěchal zadýchaný sluha. Bylo vidět, že nějakou chvíli běžel, což mu jeho poněkud objemnější břicho zrovna neusnadňovalo.

   „Vaše veličenstvo, právě dorazila neočekávaně sestra lorda Ristharta – lady Calla a žádá vás o okamžitou audienci. Prý je to velice naléhavé!“

   „Vážení, obávám se, že za těchto okolností musím dnešní jednání přerušit,“ omluvila se Nasuada, „byla bych ráda, kdybychom se sešli zítra ve stejnou dobu.“ řekla a povstala. Ostatní ji následovali a s úklonami odcházeli z komnaty.

   „Lady Calla žádala, jestli by se audience mohl účastnit také zástupce královny Aryi,“ vzpomněl si posel.

   „Lorde Däthedře,“ zastavila odcházejícího elfa, „připojil byste se laskavě ke mně a lady Calle na oběd?“

   Elf pátral v paměti. Zjevně si nemohl vzpomenout, kdo ta zmíněná dáma vlastně je. „Bude mi potěšením, královno, řekl nakonec.“

   „Výborně.“ usmála se a odešla z místnosti. Její služka spěchala za ní.

   „Fariko?“

   „Přejete si, má paní?“

   „Jdi do kuchyně a vyřiď mistru Daechovi, že dnes budu mít na oběd dva hosty! Ať je vše řádně připraveno.“

   „Ano, má paní.“

   Za několik hodin už hrdě kráčela do jídelní síně s obrovským dřevěným stolem. Vyrobili ho ti nejlepší umělci z celé Alagaësie a ozdobili ho spoustou malých obrázků pojednávajících o skutcích odvážné a vznešené ženy, bez které by Galbatorixe nikdy neporazili, královny Islanzadí. Kolem stěn sálu se tyčily mramorové sochy všech, kdož přispěli významnou měrou ke svržení bývalého režimu. Bílá socha Islanzadí stála v čele sálu, nechyběla ani její pověstná přilbice a na ramenou jí seděl havran Blagden. Byli tam také Ažihad, Roran, Orrin, Orik, Arya, Eragon, Murtagh, Brom, Jeod a mnoho dalších. Celá obrovská síň byla zaplněna sochami padlých i přeživších v boji proti tyranovi. Nechyběla ani zmenšená podobizna Trna. Tato čest byla nabídnuta také Safiře, ta ji však rázně odmítla.

   „Už nikdy za mnou s ničím takovým nechoďte, nepřejete-li si mě urazit!“ prohlásila tehdy rezolutně a s tím poslala královniny umělce jednou provždy pryč.

   Däthedr a Calla již čekali. Slušelo se, aby ostatní - níže postavení – přišli ke stolu dříve než královna, aby snad vznešená panovnice nemusela čekat. Oba s jejím příchodem povstali.

   „Ach, prosím, sedněte si.“ vyzvala je.

   Oba se zdvořile uklonili a posadili se na pohodlné dřevěné židle. Poté sluhové začali přinášet první chod.

   „Mohu se zeptat, čemu vděčím za vaši návštěvu, lady?“

   „Bohužel samým neradostným věcem, vaše veličenstvo,“ vzhlédla Calla od stolu a s vážným výrazem se podívala na Nasuadu, „bojím se, že Alagaësie je ve vážném nebezpečí!“

   „V nebezpečí? Ach, to snad ne!“ předstírala královna zděšení. Calla Risthart ji nepřipadala, jako jedna z těch dámiček, které se tolik dotkne zdražení bavlny.

   Za poslední pár týdnů se totiž cena šatů pro dámy z vyšších vrstev velmi zvýšila. Několik urozených dam přijelo do Ilirey a prosilo královnu, aby s tím něco udělala, protože na trhu si nemohou koupit všechny šaty, které se jim zamlouvají. Po několika dnech jejich pobytu v královnině paláci nakonec ještě vyšlo najevo, že upláchly svým manželům nebo otcům, kteří jim jejich nesmyslnou výpravu zakázali.  

   Nasuada se rozhlédla kolem. Nikdo nepromluvil. Pak ale zaregistrovala Däthedrův dotek mysli: Ne! Je v tom něco jiného. Ať už lady Risthart naráží na cokoli, cena oblečení to nebude!

   „Krátce potom, co byl můj otec prohlášen vládcem Teirmu, se u břehů města se objevily lodě,“ začala vyprávět Calla, „byli to neznámí elfové! Tvrdili, že přichází v míru, a že nás osvobodí od Galbatorixovy tyranie. Když jejich jednání s otcem skončilo, použili nějaké zvláštní kouzlo, které prolomilo otcovu přísahu věrnosti králi,….“

   „Moment!“ přerušila ji Nasuada, „říkáš, že použili kouzlo a on byl zbaven přísahy?“

   „Ano, přesně tak to bylo,“ ujistila ji lady zjevně udivena, proč královnu zajímá takový deatil.

   Tentokrát Nasuada nepotřebovala elfa, aby si domyslela, co to bylo za Kouzlo. Bylo to Jméno, to, které objevil Galbatorix. Jméno, díky kterému málem válku prohráli, ale nakonec ho využili ke svému prospěchu a vítězství. Jméno, jehož moc je neomezená, a kdo jím vládne, je neporazitelný. Skutečné jméno starověkého jazyka!

   Následující hodiny vyprávěla Calla Risthart neuvěřitelný příběh o tom, když před dvaceti lety zakotvily na pobřeží Teirmu lodě temných elfů. Ti slíbili městu svobodu a bohatství výměnou za pomoc při útoku na Království. Krátce před útokem na Nasuadino království své plány pozměnili a oznámili, že se zanedlouho vylodí v Surdě. Däthedr v průběhu vyprávění blednul a nakonec se vymluvil na nevolnost a opustil místnost.

   „Velmi zajímavé, lady Risthart,“ promluvila konečně znepokojeně Nasuada, „povězte mi však, jak je možné, že mne váš bratr na tuto hrozbu neupozornil? Je mi vázán přísahou věrnosti ve starověkém jazyce!“

   „Můj otec i ty zlé zrůdy věděli, že hned po složení přísahy, by můj bratr oznámil Galbatorixovi a později i vám, tu hrozivou skutečnost,“ vysvětlovala lady, „proto až do nedávna neměl ani tušení o dohodě mezi Teirmem a temnými elfy.“

  Nasuada jí sice tak úplně nevěřila, nicméně neměla potřebné důkazy k vyvrácení jejího tvrzení. Než mohly ve svém rozhovoru pokračovat, byli přerušeni. Na velkém zrcadle se objevil obraz jejího dávného přítele a spojence…

   „Ach, Oriku. Ráda tě vidím,“ přivítala ho, „copak tě přivádí do Ilirey?“

   Neodpověděl. Pouze zvedl ruku.

   A tam, na dlani Orika, krále Beorských hor a všech knurlan, se třpytilo zářivé Gedwëy Ignasia – znamení řádu Dračích jezdců.

   „Dějí se divné věci Nasuado! Bohové na sebe opět vzali podobu živoucích bytostí a vrací se zpět do Alagaësie. Cítím to a všechen můj lid také…“  

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

..

(mája, 31. 12. 2013 18:37)

To se čím dál víc zamotává :) ale jsem ráda že aspon Calla má rozum, ale zas nemusí tolik sveho bratra chranit. Jsem nadšená, že Orik je dračí jezdec :) přeju mu to :)

...

(blazen-Murtagh, 8. 5. 2013 20:10)

Skvělá kapitola jako obvykle... Orik Jezdcem? Čekal jsem, kdy s tím přijdeš:D

:)

(LidkaH, 16. 4. 2013 18:03)

Našla jsem tohle naprosto úžasný dílko, slupla jsem všechny kapitolky na jeden zátah. Čtu, čtu a čtu, najednou zjiišťuju, že už není co číst :D Už se těším na další kapitolku. :)

Jen tak dál

(David, 2. 4. 2013 22:27)

Velmi dobrá kapitola doufám jen, že budeš pokračovat zatím je to super

RE

(vita, 9. 3. 2013 17:04)

Suprová kapitola už se moc moc těšim na další

Argetlam Královrah

(Argetlam Královrah, 8. 3. 2013 18:34)

Nath: Můžeš si všimnout, že tahle kapitola je věčné sezení a povídaní. Napsat ji bylo opravdu duševně náročné. Další kapitoly budou rychleji.

Lucko: budu se snažit. Plánuji ještě dnes začít pracovat na nové :)

Dál a dál...

(NathMalorin, 8. 3. 2013 16:15)

Koukám, že ses rozhodl vzít si k srdci rozšíření, které provedli eflové, draci a Eragon, když přidali do smlouvy s draky i urgaly a trpaslíky, přičemž vytrvale tvoříš další jezdce :). Jsem opět natěšená na další kapitolu... To, žes tuhle napsal, znamená, že teď budeš přidávat kapitoly častěji, nebo že budeš mít přibližně tento odstup?

Nová kapitola

(Lucka Murtagh, 8. 3. 2013 11:26)

Zvyšuješ napětí, Argetlame... doufám, že další část přijde dřív, než zapomenu, co bylo v téhle. :-)
Takže prosím piš dál.

Argetlam Královrah

(Argetlam Královrah, 5. 3. 2013 14:48)

Děkuji za pochvalu. Psaní této kapitoly bylo náročné a pro Krakena na opravu určitě také, protože tam toho musel přepracovat víc než obvykle.

Re: Argetlam Královrah

(Kraken, 6. 3. 2013 21:03)

Argetlame, opak je pravdou, jen jsem lehce něco oprášil, ale o přepracování nemůže už být řeč. Stále se vypisuješ a už brzy přijde doba, kdy mě nebudeš potřebovat vůbec. Však to už jistě cítíš sám a až ta doba přijde, neurazím se, když mi to řekneš. Jinak jsem samozřejmě připraven s Tebou spolupracovat i nadále, budeš-li o to stále stát. Tvůj přiběh se mi líbí a je pěkné být prvním, kdo jej čerstvě dostává do ruky... (:-))

Re: Re: Argetlam Královrah

(Argetlam Královrah, 6. 3. 2013 23:22)

Jednu část jsi přepracoval docela dost a já na ni později začal navazovat, protože se mi líbila. Mluvím o tom upozornění pro Nasuadu od Däthedra, kdy jí řekl, že lady Risthart asi nejde o cenu oblečení :)

Je pravda, že přemýšlím, že už bych zkusil nějaké kapitoly napsat sám, nicméně určitě tě ještě na chvíli zaměstnám, protože si na to zatím netroufnu... ;)

Re: Re: Re: Argetlam Královrah

(Kraken, 7. 3. 2013 14:02)

Jak si přeješ, jsem stále a rád k dispozici. (:-))

zlepšení

(CHA0S, 5. 3. 2013 13:07)

musím říci, že tato kapitola je napsána opravdu čtivým stylem.Vyplatilo se na ní nespěchat a vymazlit se s ní :)
každý řádek je něčím zajímavý a dává ději postup.
na druhou stranu, vzniká tím potřeba, že chci další ještě víc jak předtím :D

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA